Starosta Městské části Praha 11,
Mgr. Dalibor Mlejnský
Věc: návrh na revokaci usnesení č. 0885/23R/2008 ze dne 5.11.2008
Vážený pane starosto,
dne 5.11.2008 rozhodla Rada Městské části Praha 11 o výpovědi z nájmu nebytových prostor č. 1862-01 v objektu č. p. 1862, ulice Donovalská. Naše občanské sdružení Společnou cestou v těchto prostorech provozuje od roku 1997 Občanské poradenské centrum Jižní Město poskytující sociální služby. Jde o Azylový dům pro matky a rodiny s dětmi, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a Občanskou poradnu Jižní Město.
Objekt bývalých jeslí byl z havarijního stavu rekonstruován a dostavěn (vedle komunitního bydlení byly vybudovány tréninkové byty) „na míru“ potřebám azylového domu pro matky a rodiny s dětmi. Nemalé prostředky z veřejných, soukromých i zahraničních zdrojů byly vynaloženy za účelem vybudování v mnoha ohledech unikátního komplexu (představujícího propojení komplexních sociálních služeb se Sborovým domem ČCE), který měl podle současných poznatků poskytovat co nejúčinnější pomoc a napomáhat sociální integraci rodin s dětmi, které se dostaly do obtížné životní situace.
Výpověď z nájmu je z právního hlediska řádným způsobem ukončení nájemního vztahu. Dovolujeme si Vás však požádat, abyste uvážil, zdali není na místě rozhodnutí přehodnotit z hlediska účelnosti hospodaření s veřejným majetkem a politické poptávky občanů.
Dle údajů z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy městské části Praha 11 (Generel školství Městské části Praha 11 z října 2007) by v roce 2009/2010 mělo chybět 460 míst v mateřských školkách a toto číslo má narůstat až do školního roku 2015/2016, kdy by bez rozšíření kapacity mělo chybět 1479 míst. Následně by poptávka po umístění dětí v mateřských školách měla začít klesat. Tato prognóza započítává vedle dětí z Prahy 11 též děti z městských částí: Praha – Křeslice, Praha – Šeberov a Praha – Újezd. Údaje o nedostatku míst jsou ovlivněny započítáním přírůstku obyvatel v rámci nové výstavby, aniž by se na druhé straně kalkulovalo s tím, že výstavba bude ze strany městské části podmíněna výstavbou příslušné občanské vybavenosti včetně mateřských škol. Prognóza dále nijak nezapočítává dopad „rodinného balíčku“ ministerstva práce a sociálních věcí, který si klade za úkol nabídnout alternativy klasických mateřských školek. V souvislosti s výše citovaným dlouhodobým záměrem si pak klademe otázku, proč nebyly využity v něm představené možnosti řešení. Je v něm mimo jiné poukazováno na nevyužité kapacity jak u základních škol (až do roku 2017, kdy se projeví nástup populačně silných ročníků do 1. tříd), tak u škol středních (v době zpracování analýzy obsazenost 53 %, výhledově má klesnout až na 35 %) a na možnost přechodně využít tyto přebytečné kapacity k navýšení kapacity mateřských škol (od roku 2015 bude třeba začít přesouvat kapacitu do základních škol).
Poptávka občanů po větší kapacitě mateřských škol je nicméně neoddiskutovatelná. Dovolujeme si však vyjádřit pochybnosti, že je cílem občanů stavět proti sobě zvýšení počtu míst v mateřských školách a likvidaci osvědčené společensky prospěšné služby azylového domu pro matky a rodiny s dětmi. O kvalitách a funkčnosti Občanského poradenského centra Jižní Město svědčí i v něm úspěšně realizované „evropské“ projekty. Stále běžící petice proti našemu zrušení získala od 15.12. bez ohledu na vánoční svátky a dovolené již více než 1559 podpisů (viz Příloha 1) a k její paralelní elektronické verzi se připojilo 1806 osob (viz. www.sos-azyl.cz a www.zpravodajstvi.ecn.cz/petice/spolcest/podpisy.stm). Lze očekávat, že tyto počty nejsou zdaleka konečné.
I když pomineme výši finančních prostředků, která bude muset být vynaložena na likvidaci „na míru“ projektovaných stavebních úprav a skutečnost, že Pražané ztratí nepostradatelnou součást své záchranné sociální sítě, musíme si položit otázku, nakolik je vůbec reálné tyto prostory využít coby mateřskou školku deklarované kapacity 94 míst.
Mateřská škola musí splňovat podmínky vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Zde je nutné poukázat na ustanovení §§ 3 a 4, z kterých mimo jiné plyne, že mateřská škola vyžaduje nejméně 30 m2 oploceného nezastavěného pozemku a 4 m2 dětského hřiště. Při zamýšlené kapacitě 94 dětí by mateřská škola vyžadovala 2820 m2 nezastavěného pozemku a 376 m2 dětského hřiště.
Předmětná parcela 2330/4 má sice z pohledu katastru celkem 2976 m2, ale pro vybudování Sborového domu Milíče z Kroměříže byla značná část pozemku zabrána samotnou stavbou (farní sbor má předmětnou část pozemku v nájmu na dobu určitou), dále zde bylo v souladu se stavebním povolením vybudováno a kolaudováno parkoviště a nelze zapomenout ani na to, že se z části pozemku stala přístupová cesta ke sborovému domu. Uvědomíme-li si, že by dále bylo třeba oddělit kostel a školku oplocením, musíme odečíst další m2 na povinný odstup mezi stavbou a oplocením a plot samotný. Kapacita průchozí z hygienického hlediska tak zřejmě podstatně klesá vůči deklarovaným 94 dětem a je otázkou, nakolik bude moci takováto mateřská škola účelně využít objekt o podlahové ploše 1348,96 m2.
Pokud dále budeme brát zřetel na skutečnost, že Rada Městské části Praha 11 považuje za nepřijatelnou námi navrhovanou „kompromisní“ variantu zřízení mateřské školy s nižší kapacitou v části objektu (za cenu omezení ubytovací kapacity azylového domu), je na místě uvažovat o alternativních možnostech řešení nedostatku míst v mateřských školách:
| 1. | Magistrátu hl.m.Prahy se nedaří najít objekt vhodný k vybudování nového azylového domu pro matky a rodiny s dětmi. Dle vyjádření pana radního Jiřího Janečka by však zřejmě bylo možné v případě nalezení vhodného objektu najít v rozpočtu hlavního města dotaci na jeho rekonstrukci. Jinými slovy: pokud by se přece jen podařilo najít vhodný objekt, muselo by se jednak vynaložit z prostředků městské části cca 10 miliónů na přestavbu azylového domu na školku (cena bez vybavení) a vedle toho by magistrát měl nemalé náklady spojené s přestavbu „vhodného objektu“ na azylový dům. V takovéto situaci se nabízí otázka, zdali by nebylo vhodnější požádat magistrát, aby místo dotace na stavbu nového azylového domu pomohl zachovat stávající tím, že městské části poskytne účelovou dotaci na zajištění kapacity mateřských škol jiným způsobem, obdobně jako městská část obdržela před lety účelovou dotaci na spolufinancování přestavby opuštěných zdevastovaných jeslí na azylový dům o.s. Společnou cestou. |
| 2. | Na území městské části se nachází opuštěný objekt bývalých jeslí Chomutovická 1444. Tento objekt je v současnosti v majetku České republiky a svěřený Ministerstvu financí. Dle dostupných informací je v případě podání žádosti reálné získat tento objekt bezplatným převodem do majetku hlavního města a následně ho svěřit do hospodaření Městské části Praha 11. Vzhledem k tomu, že tato budova disponuje nezastavěným pozemkem o velikosti 2610 m2, nabízí se úvaha, aby městská část využila právě tento objekt a přilehlý pozemek k vybudování mateřské školy o kapacitě cca 87 dětí. |
Závěrem si dovolíme připomenout, že azylový dům pro matky s dětmi není jen „ubytovnou pro bezdomovce“, ale velmi specifickou a specializovanou službou, která prostřednictvím podpory matek a rodin napomáhá předcházet odebírání dětí z rodin či umožňuje návrat dětí z dětských domovů zpět do rodinného prostředí. Již jen čísla o počtu dětí odebíraných v České republice při srovnání se zahraničím dokládají, že tento typ služby je v našem státě poddimenzovaný. Odebírány jsou tak i děti, které by v případě poskytnutí potřebné sociální pomoci mohly zůstat u rodiny. Takovýto přístup není zodpovědný ani z hlediska mezinárodních závazků o právech dítěte, ani z hlediska ekonomického. Sociální podpora rodiny z hlediska nákladů zatěžuje státní rozpočet mnohem méně než náklady na odebrané děti (obligatorní náklady na dítě umístěné v ústavní péči činní dle konkrétního zařízení až 400 000 Kč ročně), zvláště pak v případě zajištění této služby neziskovým sektorem, který dostává na dotacích zlomek „ušetřené“ částky. Nepochybujeme o tom, že politická reprezentace zastává politiku podpory rodiny a nikoliv ústavní péče.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Vás žádáme, abyste navrhl Radě Městské části Praha 11, aby na svém zasedání dne 23.1.2009 (pozn. původní datum 23.1. bylo změněno podle změny konání zasedání Rady a tato skutečnost byla Radě oznámena) hlasovala o revokaci výpovědi z nájmu nebytových prostor č. 1862 v objektu č. p. 1862, ulice Donovalská.
V Praze dne 9.1.2009
Za o.s. Společnou cestou:
PaedDr. Marie Vorlová, předsedkyně sdružení
Milena Svobodová, ředitelka OPC JM, místopředsedkyně sdružení
Mgr. Iva Poláčková, vedoucí Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
JUDr. Ondřej Načeradský, vedoucí Občanské poradny JM - Odborné sociální poradenství
Návrh revokace podporuje farní sbor ČCE Praha 4 - Jižní Město dopisem starostovi
Vážený pan
Mgr. Dalibor Mlejnský
Starosta Městské části Praha 11
Ocelíkova 672
149 41 Praha 4
Věc: návrh na revokaci usnesení č. 0885/23R/2008 ze dne 5.11.2008
V Praze dne 8. ledna 2009
Vážený pane starosto,
náš farní sbor navázal již v roce 1998 úzkou spolupráci s občanským sdružením Společnou cestou. Důsledkem této spolupráce byl i návrh vybudovat v sousedství azylového domu v Donovalské ulici nový sborový dům. Potěšil nás vstřícný postoj Rady Městské části Praha 11 k našemu záměru i zájem a podpora řady domácích a zahraničních partnerů. Stavba sborového domu pak probíhala paralelně s rekonstrukcí azylového domu a několikaletá zkušenost prokázala prospěšnost společného soužití.
Výpověď nájemní smlouvy, kterou občanské sdružení nyní obdrželo, nás bolestně zasáhla. Připojujeme se proto k žádosti občanského sdružení o revokaci předmětného usnesení.
S pozdravem
Michal Šourek (farář)
Pavel Hejda (kurátor)